Jak topit elektřinou (1/3)
V třídílném seriálu „Jak topit elektřinou“ vysvětlujeme na příkladech konkrétních aplikací, jaké elektrické topení a proč použít v různých výchozích podmínkách a situacích. Ačkoliv se někdy můžete napříč různými obory setkat s produkty, které jsou podle jejich prodejců zázračným řešením pro všechny a za každých okolností, v reálných podmínkách tomu tak nikdy není. Odlišné místní podmínky, představy a finance zákazníků, prostorové možnosti, možnosti elektroinstalace a způsob regulace, to vše ovlivňuje finální volbu elektrického topení. Nejprve si ukažme, z čeho je vlastně možné vybírat a jak to funguje.
Rozdělení topení elektřinou - systémové
Přímotopné topení
- přímé - přímotopy, sálavé přímotopy, topné panely
- akumulační - akumulační přímotopy, akumulační kamna
Ústřední topení (centrální)
- elektrokotel + radiátory
Přímotopné topení
Jak sám název napovídá, topí přímo, tzn. teplo se vyrábí přímo v místě jeho plánované spotřeby, v podstatě bezeztrátově s účinností přeměny elektřiny na teplo téměř 100%. Přímotopná produkce tepla je výhodná, protože se dá přesně regulovat - měřím a ovládám přímo tam, kde teplo vyrábím. Další výhodou je absence ztrát tepla v rozvodech teplonosného média, typicky vody v okruhu pro radiátory. Přímotopné topení můžeme dále rozdělit na přímé a akumulační. Přímé elektrické topení se rychle zahřeje a dříve topí, dobře se reguluje. Konstrukční řešení těchto topidel nepočítá s žádnými těžkými (objemově hmotnými) částmi, které zvyšují hmotnost a cenu topidel. Akumulační elektrické topení se zahřívá déle (je to závislé na hmotě akumulačního členu) a z principu funkce se špatně reguluje. Bývá často vydáváno za zdroj neuvěřitelných úspor, bohužel bez vysvětlení prodejců proč to tak je. Je-li akumulovaná energie za stejné peníze jako přímo spotřebovaná (což dnes v době přímotopných tarifů je), nemá se úspora kde vzít a zůstanou jen nevýhody. Více v článku akumulační přímotopy – proč nejsou úsporné.
Ústřední (centrální) topení
Je v podstatě opak topení přímotopného, teplo se vyrábí na jednom místě a rozvádí v podobě teplé vody do radiátorů po celém domě nebo bytě. Teplonosné médium má velkou setrvačnost, takže se to celé dlouho nahřívá, špatně reguluje a v rozvodech navíc vnikají značné ztráty, než se voda dopraví tam, kde má topit.
Rozdělení topení elektřinou - podle umístění topidel
Nástěnné a stropní vytápění elektrickými topidly
Nejen s umístěním na stěnu můžete počítat při přímém vytápění některými elektrickými přímotopnými topidly. Modelové řady topných panelů určené pro stropní instalaci umožňují umístění na strop buď přímo - prostřednictvím stropních držáků, nebo pomocí zápustných rámů do sádrokartonu. Lze využít i stropní topné panely do kazetových podhledů, toto řešení se používá hlavně v kancelářských a průmyslových aplikacích.
Stropní vs. nástěnné umístění infrapanelů
V běžných podmínkách je umístění panelů na strop i na stěnu rovnocenné. Stropní instalací omezíte konvekční složku vytápění na minimum a naopak sálavou složku posílíte. Částečná konvekce vznikající při nástěnné instalaci ale není na škodu, zvyšuje dynamiku ohřevu vzduchu. V podmínkách opravdu vysokých stropů, např. ve starší zástavbě Prahy, kde najdete stropy s výškou i 320-380 cm, je výrazně výhodnější umístění panelů právě na strop, protože omezením konvekční složky významně snížíte ztráty energie vzniklé „pytlem“ teplého vzduchu v horní polovině místnosti. Infrapanel vyzáří teplo od stropu směrem k podlaze, rozdíl teplot ve vertikálním směru se tak podstatně sníží a vy v porovnání s konvekčním vytápěním dramaticky ušetříte.
Rychlá charakteristika jak vybrat elektrické topení
- nejlevnější na pořízení: klasické přímotopy (přímotopné konvektory)
- nejlevnější na provoz (nejúspornější): sálavé topné panely (infrapanely)
- nejuniverzálnější + nejlepší poměr „cena/výkon/spotřeba“: sálavé přímotopy
V dalším pokračování „Jak topit elektřinou (2)“se zaměříme na dobře zateplené stavby s malou energetickou náročností.